Kostel sv. Františka

Kostel sv. Františka

Kostel sv. Františka

Klášter založil Sezim z Vrtby roku 1627, klášterní kostel sv. Františka byl vystavěn v roce 1629. Klášter byl zásadně přestavěn mezi lety 1766–71, kdy byly malé a zchátralé původní budovy částečně zbořeny, přestavěny a areál byl významně rozšířen. Zbořena byla i původní kaple sv. Anny (na jejím místě dnes stojí klenutá brána). S přestavbou rovněž souvisí posunutí staré státní silnice na Tábor, která vedla těsně kolem starého kláštera. Klášter existoval do noci z 13. na 14. dubna 1950, kdy byl, spolu se všemi dalšími mužskými kláštery, násilně obsazen státní mocí. Poté v něm byly umístněny úřadovny votického okresu.

Pod chrámovou dlažbou poblíž oltáře sv. Josefa / dnes Nejsv. Srdce Páně je krypta, do níž byli pochováni členové rodiny Vrtbů až do r.1780. Je tu asi 20 šlechtických dobrodinců kláštera z okolí. V blízkosti mariánské kaple byla po jejím vystavění v roce 1700 zřízena hrobka pro mnichy. Poslední z nich tady pochovaný 30.7.1783.

Vpravo blízko vchodu je vstup do mariánské kaple, Mariánský oltář sem byl přemístěn z pravé strany kostelní lodi.

Obraz Panny Marie

Zázračný obraz Panny Marie Votické ,,Pasovský “ Počátek 17. Století.

Hlavní oltář je v barokním slohu, pořídila ho roku 1772 baronka Anna Františka z Talmberka je v něm velmi pěkný obraz sv. Františka. V horní části je umělecká dřevořezba Nejsvětější trojice.

Oltář

Zdroj: Kniha Vyprávění o Voticích / Pavel Pavlovský