Noc kostelů 2025

Reflexe Noci kostelů

------------------

Jankov

U příležitosti letošní Noci kostelů přišli do jankovského asi osm set let starého kostela Narození sv. Jana Křtitele účastníci všech věkových kategorií od dětí až po seniory. Nejprve si vyslechli informace o tom, jak jankovský kostel v průběhu věků měnil svou podobu: od prosté kamenné hranaté stavby vybudované v románském slohu přes přístavbu gotického presbytáře, řadu barokních úprav včetně zvýšení věže a úpravu kruchty s varhanami až po změny uskutečněné v posledních sto letech. Po celou dobu sloužil a dosud slouží věřícím z Jankova a okolních vsí jako místo vyznávání víry spojené i s vyjadřováním díků a proseb včetně naděje, která letos byla tématem Noci kostelů.

Dále účastníci Noci kostelů poznali leccos o účelu vybavení interiéru kostela, například o uspořádání a výzdobě hlavního rokokového oltáře a dvou bočních oltářů včetně hlavních údajů o životě těch, jejichž sochy na nich nebo na jiných místech kostela jsou. Vedle českých sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého to byli třeba apoštolové Filip a Jakub, severoafrický sv. Augustin, Ital sv. Ambrož, Španěl sv. František Xaverský nebo Španělka sv. Terezie z Avily. Se zájmem si účastníci vyslechli informace o raritě jankovského kostela, několikametrovém růženci visícím v lodi kostela, který do kostela pořídil v roce 1655 tehdejší majitel jankovského panství Bedřich z Talmberka.

Pak se dověděli o hlavních událostech, které v kostele probíhají. Šlo o informace o obsahu a uspořádání mše svaté a také o používaných pomůckách (např. kalich, konvičky, křtitelnice, ornáty, misál, kancionál). Mluvilo se také o historii jankovské farnosti a její kronice. Z ní byly připomenuty návštěvy pražských arcibiskupů a biskupů v Jankově u příležitosti vizitací farnosti nebo biřmování. Zmíněna byla také historie zvonů jankovského kostela, příznačná tím, že tamní historické zvony byly zrekvírovány během první světové války, po ní pracně nahrazeny, za druhé světové války opět zrekvírovány a po ní opět pořízeny. Krásný zvuk trojice jankovských zvonů si při tom mohli účastníci poslechnout. Zvonění malými zvonky používanými při liturgii si pak vyzkoušely hlavně děti.

Další bod programu Noci kostelů byl věnován varhanám jankovského kostela z roku 1725. Většina účastníků k nim vystoupala až na kruchtu, kde se pak mluvilo o uspořádání varhan, principu jejich fungování, píšťalách a rejstřících. Vyslechli si zvuky jednotlivých rejstříků a pak si zájemci mohli sami zkusit něco zahrát. Největší zájem o to byl mezi dětmi a jejich rodiči, ale zkusili si to i dospělí.

Na závěr si všichni mohli prohlédnout všechny prostory kostela podle svého zájmu, a to všechno zblízka a jak dlouho chtěli. Podle jejich reakcí byli s průběhem Noci kostelů spokojení a děkovali za možnost se jí zúčastnit.

Jaromír Coufalík

--------------

Vrchotovy Janovice

V Janovicích proběhla prohlídka kostela, při které jsme prolezli každé jeho zákoutí a podívali jsme se třeba i do výklenku, kterým mše pozorovala Sidonie Nádherná. Potom jsme se přesunuli na kůr a začala prohlídka varhan. Ty jsou teď totiž jedny z nejlepších ve farnosti, neb ty staré, nefunkční, byly nahrazeny novými, na janovický kostelík celkem masivními varhanami z Holandska. Po počátečním teoretickém úvodu se zájemci přesunuli dolů do kostela a zahrál jsem jim pár reprezentativních skladeb z baroka a romantismu. Nakonec jsem ještě přidal ukázku písniček ze mše, aby bylo zřejmé, že na mši se nehrají jen koncerty, ale také se zpívají krásné písně. Návštěvníků přišlo asi dvacet, což považuji za úspěch.

Vojtěch Jareš

------------

Votická farní zahrada

Letos bylo na farní zahradě obzvlášť hodně živo. Hlavně dětí přišlo veliké množství a dětský křik a smích bylo slyšet dostatečně daleko. Čtyřkolka a dílničky měly velký úspěch, stejně jako moje voda se šťávou, které se vypil snad hektolitr. Ani dvě ohniště nebyla marná, plno bylo u obou. Díky našim farním stařenkám a dalším kumštýřkám se sešlo množství výtečného cukroví a zákusků. Nemohla jsem ale rozdávat recepty. Třeba příště.

Večer byl pak chladnější, ale návštěvníky to neodradilo. Baštili a zpívali jsme i tak. Moje negativní připomínka – chyběl pan farář, ale jeho den před tím operovaná ruka ho omlouvá. Na zemi natažené svítící vánoční řetězy byly moc hezké, ale k tomu, aby člověk viděl víc pod nohy, nepomohly.

Děkuji pomocničkám, výčepním, číšníkům, hlídačům a topičům, všem, co za mě mysleli, když jsem na něco zapomněla. Vřele děkuji v neposlední řadě samozřejmě panu faráři s bolavou rukou, který měl o všechno největší starost.

Tonka Soudná

------------

Dětský program na farní zahradě

Letošní Noci kostelů se účastnil rekordní počet dětských návštěvníků. Součástí dětského programu byly opět tvořivé dílny, kde se vyráběla námořní čepice s kotvou a loďka. Snažili jsme se držet tématu NADĚJE, který byl letošním mottem celé akce. Dále byla v nabídce jízda na korbě čtyřkolky, která měla u dětí velký úspěch. Cestou děti plnily různé úkoly. Do programu byla nově zařazena také možnost projet se na elektrické motorce, či čtyřkolce. Počasí nám přálo a tak nám celý večer velmi rychle utekl.. alespoň tedy nám.. pořadatelům.

Kristýna Němečková

-----------

Svatý Václav

Zde proběhl klasický program. Po dětské mši svaté následovala komentovaná prohlídka kostela a varhan, další hodinu přicházeli lidé volně se projít kostelem nebo posedět a porozmýšlet. Po 21. hodině kněz při světle svící přednášel Bohu prosby návštěvníků – ty mohli zapisovat ve všech našich kostelích.. Mši i večerní adoraci doprovázeli mladí rytmickými písněmi i melodiemi z Taizé.

Kuriózní situace nastala u varhan, když varhaník amatér po svých komentářích zjistil, že mezi posluchači je kolega od svatého Tomáše (tuším) z Prahy.. skoro mu spadlo srdce do kalhot ;-)

Část návštěvníků zaujala kazatelna, a tak se na ni došli podívat zblízka, prohlédli si kostel svrchu a zkusili, jakou má akustiku a jaké to bylo kdysi bez mikrofonů kázat.

Zajímavá byla i návštěva staršího manželského páru – nejdřív se zájmem prohlíželi sakristii a poslechli si o kněžských rouchách, nádobí, nábytku, aby se pak pochlubili, že svatbu v našem kostele měli nejen oni, ale i jejich rodiče a prarodiče. Zajímaly je i okolnosti ohledně papeže Lva a nakonec přijali pozvání na svátost biřmování, protože si rádi poslechnou biskupa Malého, který za tím účelem v polovině června navštíví Votice.

Příští rok se můžete na Noc kostelů těšit v pátek 29. května.

Díky všem, kteří jste do našeho kostela zavítali. A díky i všem vám, kdo jste se podíleli na čemkoliv svou nezištnou pomocí.

Marta Malotínová

-----------

Martinice

I letos se na Noc kostelů otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v Martinicích. Díky šesti dobrovolníkům z řad našich farníků se akce vydařila. Velký dík patří Škole umění, která prakticky na poslední chvíli nahradila sbor Radost. Vystoupení se všem dětem povedla včetně neplánované hry na varhany. Letošní téma povídání bylo zaměřeno na historii a současnost Charity, které se protáhlo díky zajímavým otázkám z řad návštěvníků. Jelikož se dostavilo větší množství nových návštěvníků, neminula nás ani historie samotného kostela a ani v letošním roce nechyběla ochutnávka mešního vína a množství dobrot k zakousnutí.

Natálie Slavíková

------------

Olbramovice

V pátek 23. května olbramovický kostel opět ožil slavnostní náladou. Tradiční Noc kostelů přilákala desítky návštěvníků všech generací. Program zahájil krátce po šesté hodině večerní starosta Ivan Novák, který přivítal přítomné a uvedl hlavní kulturní bod večera – koncert Mše za mír od Karla Jenkinse. Toto hudební dílo zaznělo v podání souboru P. Václava Revendy, za pomoci ZUŠ Votice a ZUŠ Sedlec-Prčice a mnoha dobrovolníků. Spojený orchestr a sbor čítal téměř 70 členů a výsledek byl doslova dechberoucí.

Po koncertu se otevřely dveře do historie. Návštěvníci mohli vystoupat do věže kostela, kde si prohlédli zrestaurované zvony a vyslechli poutavé vyprávění o jejich osudech i dějinách samotného chrámu. Dospělí ocenili výstavu liturgických rouch a předmětů, děti si mezitím užívaly zábavu v připraveném dětském koutku. Nechyběla ani možnost ochutnat mešní víno.

Velké poděkování patří všem, kteří přišli a pomohli vytvořit tak příjemnou atmosféru. Zvláštní dík patří paní Haně Ratajové z Martinic, která pro účinkující i malé návštěvníky připravila sladké překvapení.

Děkujeme, že jste byli s námi a těšíme se opět za rok!

Za olbramovické farníky Eva Křížková, Eva Stárková a Leoš Stárek

-------------

Anketa mezi účinkujícími vyzněla takto:

Bylo to úžasné. Zpívám a jsem s vámi všemi ráda. Je skvělé už třetím rokem sledovat, jak se zlepšujeme, kam se posouváme nejen v té hudební anabázi, ale i té lidské v rámci přátelství a láskyplných podpor křížem krážem všemi úrovněmi mezilidských vztahů s napříč místních příslušností až za hranice Středočeského kraje. Velké díky za pohostinnost a přátelské přijetí všech místních příznivců. Jedním slovem je to BOŽÍ! Andrea
Ráda za vámi jezdím a nerada a těžce odjíždím. Nicméně, i přes ty silniční zácpy, jen tak se mne už nezbavíte. Těším se na příští společné dílo, na Noc kostelů 2026. Andrea
Jako vždy úžasná atmosféra a parta nadšených lidí v čele s P. Revendou. Ten přes zlomenou ruku a krátký čas po operaci dirigoval se sobě vlastním entuziasmem. Večer ve farní zahradě byl také při ohni a muzice příjemný. Těším se na další NoKo, tuším, že 29. 5. 2026. Zuzana
Díky všem za dnešní koncerty. Myslím, že dárek i jmenovité poděkování si zasloužil každý z vás a povedlo se všechno dotáhnout až do konce. Honza
Skvělá dvojice dirigent a jeho levá/pravá ruka. Bez všech rukou této dvojice bychom se včera neobešli. Míša
Také všem děkuji, že se tak báječně o všechno postarali. Myslím, že letos jsem se neměla krom chvilky u kasiček o co starat. Chlapům zde smekám klobouk za pěvecký výkon, fakt jste byli velká posila. Lada
Letošní program Noci kostelů nabídl rozšířenou, i když ne kompletní Mši za mír od Karla Jenkínse. Přes nenadálé komplikace se podařilo orchestru i sboru pod vedením Václava Revendy zahrát a zazpívat překvapivě krásnou a dojemnou mši. Poselství hudby bylo laskavým způsobem předáno dál a věřím, že posluchače obohatilo alespoň tak, jako mě. Následná příjemná společnost a zábava na farní zahradě byla milou třešničkou na dortu a snad jsme votické obyvatelstvo příliš nerušili svým zpěvem do brzkých ranních hodin. Pokud ano, velmi se omlouvám. Hanka

---------------

Noc kostelů je pro organizátora hudební stránky každoročně pomyslným bojem o přežití. Vytvořit vhodný repertoár, nejednou svolat všechny mladé hudebníky na zkoušky, a potom se modlit, aby vše vyšlo, i když to celé má nejedno úskalí. Ovšem i letošní Noc kostelů ukázala, že to má opět smysl, ačkoliv si sami sobě často kladete otázku, zda to za ten stres stojí. Tímto chci poděkovat celé hudební partě za pomoc při zkouškách a i vydařené mši a následné adoraci. Troufám si říci, že laťka byla opět posunutá (směrem výše), co se kvality hudby týče a všichni jsme vynaložili svá úsilí, abychom se na této krásné akci mohli podílet.

Víte, práce ve farnosti je doslova práce. Ovšem v takové, kde nad vším drží pevnou ruku P. Revenda, to jde tak nějak samo. Díky jeho obětavosti a osobnosti máme všichni pocit, že jsme na správném místě. On je přímým důkazem, jak lze oživit farnost, vrátit jí jiskru a přivést nové lidi. Díky P. Revendovi se můžeme radovat z každé akce, protože zárukou je, že nikdy nebude nouze o opravdu kvalitně odvedenou práci.

A i když náhodou o mši omylem spadne kytara, dron se vybije moc brzy a rozpláče to natěšené děti, pro samý spěch někteří sólisté utečou ještě před poděkováním, nebo je taková zima, že v jedenáct večer na farní zahradě nevíte, jestli je květen, nebo únor, jsou to malichernosti, které dělají akci ještě krásnější.

Každoroční Noc kostelů s sebou nese trochu obav. Aby vše vyšlo, aby se někde něco nepokazilo, či aby nebylo ošklivě. Nic to ovšem nemění na tom, že se jedná o skutečně Boží (a na to prosím Vás nezapomeňte) událost. A jsem si naprosto jistá, že Bůh s námi tento den skutečně byl a dokonce byste možná nevěřili, On je tu stále. Každý z vás, co tu působíte, jste nositelé Jeho nekonečného jasu a Jeho vroucné Lásky.

Nezbývá, než se vrhnout na sérii poděkování, ať už všem, kdo dělali občerstvení (čokoládový muffin byl dokonalý a ten dort!!!), lidem, kteří měli na starost výzdobu (kdo jste neviděl farní zahradu večer, jen těžko si tu nádheru dokážete představit, a květiny v kostele opět zářily o něco více), lidem, kteří se sjeli z velkých dálek a nebáli se zdolat páteční dálnici D1, aby odehráli výjimečné dílo Karla Jenkinse, či místním lidem za provázení, věnování se dětem, i nově příchozím, jste prostě hvězdy!! A abyste si nemysleli, vy, kteří čtete tyto řádky, toto úžasné dílo neprobíhalo pouze ve Voticích. Naše farnost zahrnuje i spoustu dalších kostelů a všichni organizátoři krásně přispěli různorodými programy a potvrdili tak, že ve votické farnosti je obrovské množství lidí s Bohem v srdci. Velké díky vám všem (přichází poklona ode mě, která bohužel na elektronických zařízeních není moc vidět, a videa přidávat neumím). Neméně ovšem, a za tyto lidi také píšu, chci poděkovat všem místním hudebníkům, přispěli jste neskutečně. Mám kolem sebe opravdu spolehlivé a talentované lidi. Díky, za vaše zapálení a za vaši víru.

Závěrem – tématem letošní Noci kostelů byla Naděje. V dnešní době je toto slovo velmi opomíjené a shazované. Ale nezapomínejme, že tuto Naději v Bohu má každý z nás. A můžete mi věřit, že s naším panem farářem se hledá daleko snáz i v nelehké době.

Václave, děkujeme. Jsi naší Nadějí a my Ti jsme vděční za Tvou práci a za to, co děláš. Dirigovat den po náročné operaci zápěstí, organizovat celou Noc kostelů a prosvištět tím takovou radostí a zapálením je prostě důkaz, že Naděje existuje. Bylo to – prostě Boží.

Takže – doznívání z nádherné adorace – Confitemini Domino, quoniam bonus…

Za mládež votické farnosti Káťa Křížková

------------

Připojená fotogalerie