Kontakt na kostelníka: Marie Fišerová: 737 764 687
Jan Kureš: 606 491 852
Stručná historie kostela sv. Martina
Románský původ stavby je datován na konec 12. století. Z téže doby je zachována část zdiva hlavní hranolové věže s přilehlým nárožím.
14. století:
- Obdélníková loď
- Presbytář (prostor kolem oltáře) polygonální, sklenutý křížovými, v závěru paprsčitými žebry.
- Vlevo od oltáře je ve stěně zachován krásný kamenný, do trojúhelníku vybíhající svatostánek, uzavřený kovovou zdobenou mřížkou.
- Kamenný zdobený portál na venkovní severní zdi, uzavřený předsíní ze 17. století, není běžně přístupný.
16. století:
- Po obou stranách presbytáře je přizděno 5 mramorových náhrobků dávných majitelů janovického panství, které původně kryly hrobku v podlaze kostela. Od roku 1887 jsou takto chráněny před poškozováním.
18. století:
- Sakristie
- Nad sakristií v patře je přistavěna panská oratoř přístupná po schodech zvenku. Od oltářního prostoru je oddělena zaskleným oknem, které je ozdobeno znakem rodu Nádherných z Borutína, posledních majitelů panství (1879–1949). Nad oknem na stěně presbytáře je znak pánů z Mitrovic (1807–1869).
- Hlavní oltářní obraz sv. Martina pochází z roku 1876. Na stropě je malba Nanebevstoupení Páně, na severní stěně je obraz sv. Václava.
Kostel sdílel osud obce také v době nacistické okupace v létech 1938–1945. Po vytvoření německého vojenského uzavřeného cvičiště bylo vysídleno velké území Benešovska, Neveklovska, Sedlčanska a Voticka. Vystěhováni byli i lidé z Vrchotových Janovic. Poslední mše byla sloužena 22. 2. 1944. Fara byla zrušena, zařízení kostela uložili farníci v okolí, také ve Velké Lhotě (čp. 4). Opuštěný chrám sloužil okupantům jako skladiště. Na věži zřídili kulometnou střílnu, později letecky zlikvidovanou. Po návratu obyvatel byl kostel znovu vysvěcen 16. 9. 1945 a věž provizorně zastřešena nízkým jehlanem. V roce 2003 nová věžní střecha původní výšky vrátila Vrchotovým Janovicím ztracenou dominantu.
Ale i v tom nejkrásněji vystavěném kostele, nebývá-li plný farníků, je Pánu Bohu smutno. Važme si jej tedy nejen pro jeho krásu a starobylost, ale i pro skvělou šanci moci sem přinášet své starosti a trápení a odnášet si odpuštění, posilu a povzbuzení.
Budova dnešní fary
Původně tu bývala kaple sv. Máří Magdaleny (snad v 15. století), přestavěna byla v roce 1787 na obydlí faráře. Do té doby totiž spravovala kostel votická farnost. Nicméně poutní slavnost na sv. Máří Magdalenu zde přetrvává dodnes. Také jeden z oltářů kostela je zasvěcen této velké kajícnici.
Zdroj informací: Umělecké památky Čech (1982)
Publikace Vrchotovy Janovice (2001)