Kostel sv. Havla Ratměřice

Kontakt na kostelníka: Jaroslav Váňa: 728 632 667

 

Historie kostela sv. Havla v Ratměřicích

Filiální kostel sv. Havla je první kamennou a bezkonkurenčně nejstarší stavbou ve vsi, která byla postavena už v době kolem poloviny 13. století. Stojí na tehdy nejvyšším místě vsi na ose východ – západ u vjezdu k ratměřickému zámku. Vznik kostela byl ovlivněn existencí a činností tehdejšího ženského premonstrátského kláštera v Louňovicích pod Blaníkem, založeného v roce 1149, k jehož zboží Ratměřice patřily. Původní podobou kostela vybudovaného v románském slohu byla prostá hranolová stavba bez věže a kolem něj se rozkládal nevelký hřbitov ohrazený zdí.

V době panování Karla IV., kdy byl ratměřický kostel po několik desetiletí i kostelem farním, byl na východní straně rozšířen o kněžiště vybudované v gotickém slohu. To dnes patří k nejcennějším částem kostela. Po zničení louňovického kláštera za husitských bouří se stali ratměřickou vrchností do 16. století Táborští.

V březnu 1645, kdy se v okolí Ratměřic střetly v krvavé bitvě tisíce švédských a císařských vojáků, byly Ratměřice vypáleny a kostel poničen. Ještě za Talmberků, kterým tehdy patřilo jankovské panství i s Ratměřicemi, byly zahájeny jeho opravy. Pokračovaly pak na začátku 18. století, kdy se ratměřickou vrchností stali Kořenští z Terešova, kteří si na prostranství za kostelem postavili menší zámek a sídlo panství přenesli z Jankova do Ratměřic. Oni a pak i další vlastníci panství se zasloužili o přístavbu věže kostela, která byla původně o něco nižší, než dnes.

Když pak v 19. století koupila ratměřické panství hraběnka Jindřiška Chotková a po její smrti panství patřilo jejímu synovi Ottovi Chotkovi, byl kostel rozšířen na severní straně o sakristii a na jižní straně o panskou oratoř a věž kostela byla zvýšena. Kolem zámku byl tehdy rozšířen zámecký park s řadou cenných dřevin včetně dvou sekvojovců, které jsou dodnes jeho chloubou. Když pak v první polovině 20. století koupili zámek s parkem manželé Kabešovi (patřila jim pražská továrna na letadla a auta Aero), dali kostel opravit a upravit prostranství před kostelem. Kostel tak dostal svou dnešní podobu.

V kostele je barokní oltář s obrazem sv. Havla, jemuž je kostel zasvěcen. K prosté výzdobě kostela patří socha sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie lurdské, dřevořezby Krista a Panny Marie a obrazy křížové cesty. Jsou tam také zapůjčené obrazy s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a sv. Prokopem. V nedávné době byly na stěnách kněžiště odkryty části fresek z 16. století. Kostel zdobí i vyřezávané pažení kůru a nedávno objevené ornamenty na zdech a stropě pod kůrem. Malé varhany z 18. století byly nedávno kompletně zrestaurovány.

Jaromír Coufalík

 

 

 


 

Kontakty

Václav Revenda P. Mgr. et Mgr. Václav Revenda
administrátor farnosti
   (+420) 721 487 212
   revendavaclav@seznam.cz
Stanislav Zápotocký P. Stanislav Zápotocký
výpomocný duchovní
   (+420) 602 170 046
   fara_sedlcany@volny.cz

Biblický citát

Biblický citát na dnešní den
Vezměte. To je mé tělo. (Mk 14,22)